Historická místa Kácovského běhu                                                  


Náměstí kněžny Toskánské v Kácově

 

Asi do r. 1730 bylo nynější kácovské náměstí středověkou návsí, na níž byla situována radnice, škola, hospoda, kostel se hřbitovem a vstup do sídla vrchnosti. Na spodním konci náměstí u dnešního hotelu Na náměstí byla vstupní brána. Hlavní cesta procházela osídlením mezi dvěma branami a tvořila tepnu, z níž bylo vše dostupné pěšky. Ve vztahu k původní tvrzi muselo náměstí dotvářet obranný celek. Jakým způsobem tuto funkci plnilo není dodnes dostatečně objasněno.

Kněžna Anna Marie Františka Toskánská, označována historiky za dobroditelku Kácova, nechala v r. 1734 postavit na rynku sousoší s kašnou a proudící vodou. Kašny se v té době stavěly dřevěné. A. M. F. Toskánská ale změnila tvar náměstí především výstavbou zámku a dělící zdí zakončenou špýcharem. Číslování domů se provádělo v letech 1770 – 1771 v přirozeném sledu tak, jak lze obec postupně projít. Začínalo se obvykle nejdůležitější, zpravidla veřejnou budovou, kterou byl v Kácově zámek a pokračovalo se dál. Proto jsou čísla na náměstí nízká.

Další změnu doznalo náměstí za Leopolda II., kdy byly zbořeny v rámci pokynu o rozšiřování náměstí budovy proti vstupu do zámku a náměstí ztratilo svůj původní trojúhelníkový charakter. V roce 1848 se náměstí po zrušení panství stalo náměstím obce.

Neméně výraznou změnou bylo zrušení hřbitova u kostela v roce 1837. Poslední zbytky hřbitovní zdi zmizely v roce 1926, dnes ji připomíná jen kaplička svatého Floriana, patrona hasičů. Současnou podobu náměstí dotváří sokolovna vystavěná na základech bývalého špýcharu, schodiště z náměstí k řece, které nechal na své náklady postavit vysoký státní úředník Zdeněk Šenkýř, který si Kácov velmi oblíbil a hmotná budova nad sklepy pivovaru zahloubenými pod náměstím.

Uvádí se, že do Kácova vedly ze všech stran nevalné cesty. Komunikaci se světem znesnadňovaly hluboké úvozy a kopcovitý terén. Silnice do Uhlířských Janovic byla postavena v roce 1859, do Vlašimi v roce 1866 a do Chabeřic v roce 1890. Původně spojovala Uhlířské Janovice a Kácov vozová cesta, která vedla od Kácova k Vranicím a úžlabinou k Zbizubům. Přesto bývalo náměstí místem konání slavných jarmarků. Poslední seznamy trhů z v českých zemích z r. 1947 uvádějí, že se v Kácově konalo ročně deset trhů na zboží a dobytek, přičemž dvakrát měsíčně se konaly trhy v únoru a září.

Význačnou dominantou náměstí ve dvacátém století byly benzínové stanice na horním konci náměstí. Poslední z nich dosloužila svému účelu až na počátku poslední čtvrtiny dvacátého století. Ze slavných osobností spojených s kácovským náměstím je třeba uvést M. Kuděje, který v tehdejším hotelu U Růžičků přespal v r. 1914 se svým druhem Jaroslavem Haškem při putováním Posázavím a zážitky z této cesty zaznamenal v knize Ve dvou se to lépe táhne, ve třech hůř. Dále Jana Zrzavého, který zde kolem roku 1940 namaloval v domě č. 28 jeden ze svých slavných obrazů Statek v Kácově a zakladatele Osvěty a autora dramatu Lipany, kterým byla otevírána činohra Národního divadla, Václava Vlčka. Ten kácovské náměstí zvěčnil ve svých vzpomínkách.
zpracoval: dr. František Procházka


XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018